nepodceňujte známé nebezpečí, očkujte se!

Menu | Interaktivita | Rozhovory

Návštěva gynekologa pro mě byla vždycky něco podobného, jako návštěva zubaře. Jenže zatímco k zubaři mě vždy dohnaly okolnosti, v případě mých ženských orgánů tomu tak nebylo - nikdy mě nic nebolelo. Navíc prášky mi předepisoval známý, takže zde nebyla ani tato motivace. A tak když jednou přišla kolegyně do práce později než obvykle s tím, že byla u svého gynekologa, zamyslela jsem se a s hrůzou si uvědomila, že já tam nebyla bezmála dva roky. A tak jsem se konečně odhodlala a objednala se (na velké naléhání mého přítele!)

Prohlídka proběhla jako obvykle. Za týden jsem měla zavolat pro výsledky(nikdy jsem se nezamýšlela nad tím o jaké výsledky jde a proč se dělají). Vzápětí jsem na to zapomněla. Za 14 dní mi zavolala sestřička. Nejdřív mi vyhubovala a pak mi řekla, že výsledky nedopadly nejlíp a že se mám objednat do "COPu". Došlo mi, že jde o Centrum onkologické prevence a dolehla na mě úzkost! Okamžitě jsem se objednala. Datum objednání bylo za tři týdny. Shodou okolností jsem ono ráno šla na tiskovou konferenci, jejíž téma byla rakovina děložního čípku. Myslím, že díky svému povolání novinářky a také této shodě okolností jsem se měla možnost dozvědět se o této nemoci i jejím vzniku celkem dost informací. Přesto jsem pořád netušila, jestli je to i můj případ a co mě vlastně v COPu čeká. Ze všeho nejvíc jsem chtěla slyšet, proč mě tam posílají. V COPu jsem se dozvěděla, že našli nějaké buněčné změny, že mě vyšetří a jestli se to potvrdí, tak by mi museli část postižené tkáně z děložního čípku odstranit, protože jinak to léčit nejde. Na případnou budoucí možnost otěhotnět by to údajně nemělo mít vliv. Důvody vzniku mohou být prý různé, přispět k tomu prý mohlo i to, že kouřím. Nakreslila mi na kousek papíru, jaká část čípku se odstraní, informovala mě, že se bude zákrok provádět v celkové anestezii a bude trvat cca 10 minut.

Fakt, že mám jít pod nůž, byl pro mě celkem šok. Doktorka mě vyšetřila a závěr byl: bude lepší to odříznout. Prý pro jistotu. A hned jsem se měla jít objednat. Přečetla jsem si, že zákroku se říká konizace. Objednali mě za dalších 14 dní. Před tím jsem podstoupila předoperační vyšetření a především jsem neustále brouzdala po internetu a snažila se najít maximum informací o konizaci. Nejvíc jsem se dozvěděla z příspěvků žen a dívek, které své zkušenosti popisovaly na nejrůznějších internetových stránkách. Moje pocity pak byly dost rozporuplné. Zajímala jsem se také o způsoby, kterými se tento zákrok provádí. Narazila jsem alespoň na čtyři metody (která metoda byla použita v mém případě jsem se ale dozvěděla až po zákroku).

Samotný zákrok proběhl velmi rychle.Jen co jsem upadla do spánku, už mě probouzeli a odváželi zpět na pokoj. Nic jsem necítila, žádnou bolest, nic. Myslela jsem si, že je to díky ještě doznívající anestezii. Ale nejspíš nebylo, bolest jsem necítila ani večer, ani den po zákroku. Nepříjemné snad bylo jen to, když mi asi pět hodin po zákroku vytáhla sestřička z pochvy tampón, což byl vlastně dlouhý kus obvazu, který měl zabránit krvácení. Další nepříjemností pak bylo silné krvácení, daleko silnější, než jsem kdy měla při menstruaci. První noc jsem měla pocit, že v podbřišku cítím trochu tlak nebo pnutí, ale rozhodně to nebylo bolestivé. Druhý den ráno mě pustili domů. Před tím mě poučili, že musím dodržovat šestinedělí, tedy po tuto dobu se zdržet sexu. No a za 3 týdny jsem si měla zavolat pro výsledky z histologie. Ještě celé ty tři týdny jsem krvácela, ke konci už jen špinila. Další výsledky byly negativní.

V řadě ohledů byla pro mě tato zkušenost hodně stresující: nevěděla jsem co mi je a co mi popřípadě hrozí (na co jsem se nezeptala, to mi prostě nikdo neřekl), byla to moje vůbec první "operace", první narkóza a první pobyt na onkologii. Sexuální zdrženlivost po šest týdnů byla myslím celkem zvládnutelná (mluvím za sebe, nikoli za mého přítele :-)

V konečném důsledku to na mě ale mělo pozitivní vliv: Přestala jsem kouřit!!! A rozhodně vím, že jakmile to bude možné, nechám se proti rakovině děložního čípku (respektive virům, který tento typ rakoviny způsobují) očkovat!

E.K., 28 let

Zdroj: http://www.zdraviprozeny.cz